Myslím, že je to zbytečné, ale kdyby náhodou: Thom je zpěvák, textař, kytarista a písničkář. Hraje na velkých pódiích i na ulicích. V cenách Anděl se stal objevem a zpěvákem roku 2016, a letos bylo jeho album All I Know nominováno na nejlepší album roku. U mě má ale nominaci na první cenu za věrnost a profesionalitu, protože přišel na domluvenou schůzku i přesto, že byl řádně nachlazený. V kavárně, kde jsme se sešli, byl tak veliký hluk, že jsme nakonec obsadili pohovku v jejím zádveří. A tam jsme si u mátového čaje povídali tak trošku o zákulisních věcech. :-)

Thome, Vy jste z jižní části Valašska, to jste určitě neunikl folklóru.

Když se řekne folklór, představuju si cimbálovku. Tak ta u nás na vesnici moc nejela. Spíš dechovka, a tu já mám také radši. Vlastně jsem jí přišel na chuť až v posledních letech. V písních jdu po melodiích, nikoliv po složitých postupech – a to například v dechovce vždycky platilo.

A určitě jste se ve Vašem kraji nemohl minout s vírou.

Odmala jsem chodil do kostela, ani jsem moc nevěděl proč. Spíš proto, že tam chodili všichni. Dokonce jsem i biřmován. Když jsem se přestěhoval do Prahy, už jsem na mši nechodil každou neděli a začal se rozhlížet i jinde. Je pravda, že u nás na vesnici se chození do kostela a běžný život dost prolínají.

Zůstalo Vám něco z toho v životě?

Když to velmi zjednoduším, tak bych řekl, že člověk, co zná a respektuje desatero má v životě jakýsi bonus, víc než ten, co o něm nikdy neslyšel, nebo se k němu nedostal. Víra je důležitá stejně jako pravda a láska.

Hodně se touláte. Máte nějaký klíčový cestovní zážitek?

Mám. Je nepříjemný, ale v dobré se obrátil. Když jsem jel podruhé do Austrálie, tak mě vyhostili ze země. Letěli jsme tam s kamarádem Františkem Valenou, že tam budeme hrát a natočíme klip k novému singlu. Na imigrační kontrole nás ale rozdělili a šli jsme na regulérní výslech. Trval pět hodin. Kontrolovali nás, přeložili si i naše Facebooky a my nevěděli, co se děje. Přišlo jim podezřelé, proč že tam jedu po půl roce znova. Já bohužel řekl pravdu, a tedy že jedeme cestovat a hrát na ulici. Měli jsme turistické vízum a neprošlo to. Já jsem vůbec nevěřil, že se to může stát. K tomu se ještě přidala ztracená zavazadla a rozbitá kytara. Samé špatné věci. Nakonec jsme tedy ten videoklip k písničce I Have No Inspiration natočili v České republice. Ta písnička díky němu začala být víc vidět a stala se mou nejznámější. Kdoví, jestli by to tak dopadlo, kdybychom točili v Austrálii. Nakonec se to obrátilo v dobré. Nelituju toho a dokonce na to i rád vzpomínám.

Tak si tu písničku poslechněte :-).

Celý rozhovor najdete v květnovém IN!

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.