Když si potřebuješ koupit mazací gumu do školy, tak si prostě zajdeš do papírnictví a je to. Ale víš, odkud se vzala? A jak se dostala až do tvého školního penálu?

Kaučuk přivezl do Evropy v roce 1736 Charles de la Condamine z Peru, kde byl známý už po staletí jako „indiánská guma“. Získávala se (a získává se dosud) z latexu kaučukodárných rostlin, obvykle ze stromu Hevea, který rostl jenom v tropických oblastech Ameriky. Později byly vysázeny gumovníkové plantáže i ve východní Indii.

Jak k objevu „gumování“ došlo?

V roce 1752 jeden ze členů francouzské akademie jako první zpozoroval, že sražený kaučuk (latex) – lepkavá tekutina vytékající z některých jihoamerických stromů, upravená na gumu, může odstranit čáry tužkou. Anglický chemik Joseph Priestley v roce 1770 tuto látku pojmenoval „rubber“ – odíradlo.

I když původně byly gumy určeny jen pro mazání stop po tužce, později se začaly vyrábět i gumy na inkoust, propisovací tužku a další kreslicí pomůcky (např. uhel, rudku, pastel).

A dvě perličky na konec

30. března 1858 si nechal Američan Hyman Lipman patentovat připevnění mazací gumy na druhý konec tužky. Tím přinutil každého zákazníka, aby si gumu koupil, i když ji třeba momentálně nepotřebuje. A po vypsání tužky si s tužkou zase koupil gumu novou. Koumák :).

Za obyčejnou „malůvkami“ počmáranou mazací gumu, kterou ve škole používala britská princezna Diana, zaplatil v aukci jeden kupec ze Švýcarska 540 liber (tj. přibližně 16 500 Kč). Marie

(časopis IN!dívčí svět)

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.