Viděla jsem moc hezký film Pollyanna. Byl o malé osiřelé holčičce, která odjíždí ke své jediné příbuzné, na první pohled nevrlé a náladové tetě Polly. Nechci prozrazovat děj filmu, protože opravdu stojí za to ho vidět, ale chci se s vámi podělit o Pollyannin pohled na svět.

Každý den hrála hru. Důležitou hru, kterou ji naučil její tatínek. Hru na radost...

Tak například, když byla malá, moc si přála panenku, ale tatnínek neměl peníze, poprosil tedy sestry z charity (které v takových případech pomáhaly) a dostala - dvě berle! Místo panenky?? A myslíte, žeč byla naštvaná? Kdepak. Měla RADOST! Uvědomila si, že má úplně zdravé nohy, takže berle vůbec nepotřebuje, protože může chodit sama. Nebo: Opozdila se na večeři se svou tetou a za trest dostala jenom chléb s mlékem. A ano, tušíte správně::) "Já mám radost, mám moc ráda chléb s mlékem." A tak postupně svou hrou "nakazila" lidi široko daleko. Její radostný optimismus proměňoval. 

Máme za sebou už celý jeden měsíc prázdnin, ale ještě další celý měsíc nám zbývá! I to je velký důvod k radosti:)...

A tak vám do toho dalšího měsíce nabízím hru, hru na radost. Já už jsem to zkoušela a fakt to funguje!!:) Můžeme rozdávat radost jako dárek sobě  i ostatním...

Marie

(časopis IN!dívčí svět)