K Vánocům asi neodmyslitelně patří nějaká ta pohádka. Do každoročního vánočního televizního programu se i letos zařadila i pohádka Anděl Páně, která patří mezi oblíbené a kde mnoho hlášek už známe zpaměti. Dá se v pohádce číst mezi řádky? Nejde samozřejmě o žádné vzdělávací dílo, přesto může divák kromě 90 minut příjemné zábavy vytěžit z pohádky i něco víc.

Tak například: Je zajímavé, kolikrát jsme se už v pohádkách ocitli v pekle, kolik různých čertů známe, ale do nebe mezi anděly nás pohádkoví tvůrci pozvou málokdy.

Představa nebe

Spousta lidí si nebe představuje jako splnění svých celoživotních přání: mít dům na pláži u moře, nic nedělat, jíst samá úžasná jídla... a možná nám nedochází, že takové nebe by nás brzy omrzelo. Nikdo samozřejmě neví, jaké to na věčnosti je. Jisté je, že si nebe absolutně nedovedeme představit, že to bude něco úplně jiného, než bychom čekali, a všichni budou nadšení, protože se jim tam bude moc líbit.
Na druhou stranu právě to společné očekávání nás vede k jistotě, že: V NEBI NUDA URČITĚ NENÍ. Pan režisér Strach si např. říká: v nebi je velká sranda, protože Pán Bůh má smysl pro humor. A snaží se to ukázat v naší filmové pohádce.
Určitě by bylo škoda, aby nám uteklo něco tak úžasného, jako je nebe!

Zlo je vynalézavé

Někdo řekl, že hřích je zpočátku zajímavý a přitažlivý, kdyby nebyl, nikdo by nehřešil. I Uriáš to věděl a když si chtěl s Petronelem zahrát v „pracovní době” karty, neplival na něj síru a z karet neskákaly příšerky. Naopak. Tak krásně Uriáš vysvětlil, že karty jsou vlastně věc nebeská, že Petronel snadno zapomněl na své předsevzetí dobře u brány sloužit.

Uriáš: Moje řeč, anděli, moje řeč! No tak... máme naděláno, co takhle tohle?
Petronel: Fuj, čertovy obrázky.
Uriáš: Ale, čertovy! Proč myslíš, že se jim říká mariášky? Ave Mariá... šky! Chápeš! Máriá, hosanáá! – Tak co? Dáme partičku?

Nemysli jen na sebe

Petronel se vydal na svět s přesvědčením, že svůj úkol snadno a rychle zvládne. Je přece dokonalý a dokonalá bude i jeho práce. Všechno je ale jinak a své chyby a omyly zvládl napravit jen díky tomu, že si přiznal svou nedokonalost a pochopil, že bez pomoci ostatních to prostě nezvládne.
Nám svého bělouše svatý Martin asi na požádání půjčovat nebude (což je škoda :-)), ale je dobré nezapomínat, že máme přátele pozemské i nebeské. A že spoléhat se pyšně na vlastní schopnosti prostě nestačí.

Petronel: Co jsem komu udělal?! Svatá Matko Boží, copak mi nikdo nepomůže? To se tady nedá nějak rozsvítit? Rozsvítit, no jasně… Svatá Lucie přece noci upije, tak je to, ano. Lucinko, Lucinko, prosím… aspoň doušek.

Hrabě: Já ji nedokážu zachránit.
Petronel: Ale dokážeš.
Hrabě: Kdybych tak měl svýho hnědáka!
Petronel: Hnědáka, řekl jsi? A bělouš by ti nestačil? Martine, Svatý Martine, pomož nám prosím tě, já ti dám na bělouška pozor. Slibuju ti.
Tak to je běloušek Svatýho Martina, ale já tě varuju, v životě sem na tom neseděl.

Bůh: Vítej doma, Petroneli.
Petronel: Já... nejsem v pekle? Jak to Pane Bože… Vždyť jsem nenapravil jediného hříšníka.
Bůh: Jednoho přeci...
Petronel: Jo? A koho?
Bůh: No přece sám sebe, Petronelku. Toho sis ani nevšiml,viď? Pro Dorotčino štěstí bys obětoval sám sebe. To byl veliký skutek, veliký.
Petronel: Odpusť mi, Pane Bože. Teď už bych jinak soudil duše před branou nebeskou.
Bůh: Tím jsem si jistý, vždyť sám jsi unikl peklu jen o vlásek.

redakce (časopis IN!)

 A jako převánoční bonus navíc:) - místa, kde se pohádka natáčela

Hrady: Kašperk, Křivoklát a Český Šternberk a kostel sv. Mořice nad obcí Annín Exteriéry Kvildy, Špičáku a Kašperských hor

Z redakce Vám všem přejeme veselé Vánoce!

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.