Ahoj, jsem malá Radka s velkými ideály.

Životní heslo

Neudělat si z mozku másla kostku! „Proto budeme pracovat nejspíš v těch oborech, k nimž se budeme cítit nejschopnější. A jestliže nás někdy nutnost dožene k úkolům, které nebudou odpovídat našim vlohám, musíme vynaložit veškerou péči, důmysl a píli, abychom je mohli splnit, ne-li slavně, tedy nejmíň neslavně. A nebudeme přitom usilovat, abychom dosáhli předností, jež nám nejsou dány, jako spíš o to, abychom se vyhnuli chybám.“ (M. T. Cicero: O povinnostech)

Nejoblíbenější zpěvák

Tichoóóó!!! … Kecááám! … Tak tedy, decentní zpěv ptáků, kromě těch otravných holubů, co mají hnízdo na římse našeho baráku a co mě budí den co den, ráno co ráno, tedy po celý rok, to už radši snesu rock! Ne, rock, taky ne… Takže holuby, rock a metal ne, to radši tichóóó, ou jééé!

Nejoblíbenější kniha

Nejradši mám humoristickou knihu Saturnin od Zdeňka Jirotky.

Nejoblíbenější film

Nemám.

Nejoblíbenější místo z Bible

Ž 37,4 – Hledej blaho v Hospodinu, dá ti vše, oč požádá tvé srdce.

Nejoblíbenější vtip

Ten bych musela předvést, jinak nemá smysl. Takže, až mě někdy někde potkáte, ráda předvedu, jen mi připomeňte slovo „kapr“. To už budu vědět.:)

Kdo je tvým vzorem

Je jich víc. Jsou to většinou radikální nadšenci pro dobro.

Jaké jídlo nejraději jíš?

Takové, které nemusím vařit, ve kterém není česnek, pórek a pokud možno ani cibule, to mi nedělá dobře, a pak už vše. Mj. chleba s máslem jsem se nikdy nepřejedla.

Jaké jídlo nejraději vaříš?

Nevím, ale z 90% tam bude bazalka a provensálské koření.

Kolik máš sourozenců?

Sečteno, podtrženo: jedna sourozenkyně.

Kolik máš dětí?

Zatím nemám žádné…

Jak ses dostala k práci v IN!?

INu, svět je malý a o náhody tu není nouze!:)

Co pro Tebe vytváření časopisu znamená?

Trochu to souvisí z předchozí otázkou. Když IN! začínal, byla jsem ještě na střední. Nějak pro sebe jsem si řekla, že by nebylo špatné v časopise IN! taky pracovat… A ačkoli jsem nechtěla být nikdy žurnalistka, řekla jsem si, že ale tam by to mohlo být dobré… a je to dobré! Takže to je splněný sen, no ne?

Co na sobě nejraději nosíš?

3/4ťáky a tričko

Na jaký hudební nástroj hraješ?

Hraješ? … Hraješ?! ... Zkrátka hraju - těžko, ale s chutí (na housle).

Nějaká příhoda z Tvého života

Když nad tím uvažuju, tak v těch „zajímavějších“ skoro vždycky šlo o život nebo alespoň o nějakou část těla…

Když mi šlo o hlavu:
Když jsem chodila na základku, spadl na mě menší žebřík se špatně zatlučeným rezavým hřebíkem. Z hlavy mi pak tekla krev jako při zabijačce. Doktor mi ovázal hlavu jak mumii a já si připadala velmi zajímavá. :)
Poučení: Když chcete vypadat zajímavě, nemusíte si na sebe nechat padat žebřík, stačí si ovázat hlavu. :)

Když mi šlo o ruce, nohy a o to, co mám na zádech:
Do hodin houslí jsem jezdívala na kole. Zpáteční cestou jsem se vždy kochala krajinou. Pravidelně každým rokem jsem však v důsledku kocháni sjela do příkopy. Nejvíce to neodnesly ruce a nohy (jezdívám pomalu), ale housle, co jsem mívala na zádech. Ty se v důsledku tragédie vždy rozladily tak, že jsem je neuměla naladit, proto jsem musela čekat na další hodinu, kdy mi je učitelka opět naladila.
Poučení: Když nechcete cvičit na housle, nemusíte se vrhat do příkopy. :)