Původní příspěvek:
Ahoj, určitě je těžký, když se není, o co opřít. Do určité míry můžeš být kamarádce oporou ty (i když rodiče nenahradíš...). Prostě s ní trávit čas, někam zajít, číst nebo koukat na film a pak se o tom pobavit, jet na výlet, něco spolu vyrobit nebo i uvařit, když to nebude vadit rodičům (a zároveň si od sebe občas odpočiňte, ať nemáte ponorku). Všichni psychologové nejsou úplně mimo, ale to se těžko vysvětluje někomu, kdo má špatnou zkušenost. Ty můžeš být k dispozici, dovolit jí, aby se svěřila a být oporou, ale jen přiměřeně svému věku a možnostem (anorexie je nemoc a slepák by sis asi taky netroufla operovat, že). Třeba najdeš něco užitečného i tady anabell.cz + Přezdívka (jméno): Any
|