Původní příspěvek:
Ahoj studentko, je mi moc líto, co prožíváš. Já bohužel nemám s lidmi s Aspergerovým syndromem zkušenosti a proto bohužel nevím, moc co ti poradit.:( Ale toto onemocnění znám a vím, že není lehké s takovým člověkem komunikovat. Musí to být pro tebe těžké, zvláště, pokud tě brácha slovně napadá a navíc postrádáš potřebné soukromí na spaní, čtení atd. Určitě bych si o celé situaci promluvila s rodiči. Ti určitě budou vědět, jak dítě s takovou nemocí zvládnout. Je důležité je informovat o tom, že tě sourozenec vulgárně napadá. Myslím, že rodiče určitě vhodně zakročí. Asi by nemělo cenu mu oplácet stejnou mincí, těžko říct, jak by takové dítě reagovalo a k čemu by to vedlo. Chápu, že může být těžké, když nemáš žádné soukromí.Opět bych se snažila nějak poradit s rodiči. Napadlo mě...nešlo by váš pokoj rozdělit? Třeba moji bratranci měli společně jeden velký pokoj s dvěma okny. A jejich taťka jim mezi těmi okny postavil sádrokartonou stěnu, takže tak vlastně vznikly pokoje dva. Nešlo by to tak i u vás? Nemáte v domě v podstatě nepoužívaný \"hostovský\" pokoj? Že by jsi ho mohla mít ty? A co třeba upravit půdu? Můj děda si takhle z půdy udělal útulný pokojíček (druhá část půdy zůstala půdou). Nešlo by něco takového i u vás? Ale chápu, že ne vždy jsou ty možnosti.:( A co třeba nějaké časové rozdělení. Že třeba přes den od tolika do tolika hodin budeš obývat dětský pokoj/obyvák ty/brácha. tak budeš mít alespoň nějaký klid. Pokud byste však museli nadále spát v jednom pokoji, určitě by to chtělo stanovit nějaká pravidla, že třeba tvůj brácha bude pařit na PC např. do 20:00 a pak už ne atd. Hledat nějaký kompromis. A že se ti bráška směje, z toho si nic nedělej. Jsi gymnazistka, určitě šikovná a chytrá studentka, která na sebe může být hrdá a nemusí se kvůli posměškům trápit! Moc ti přeji, ať tu nelehkou situaci nějak zvládnete a taky hodně úspěchů ve škole!:) Přezdívka (jméno): aloe
|