Sympatická herečka a modelka Andrea Kerestešová pochází z východního Slovenska, má ráda čaje a moře, má dva straší bratry... Ale o tom náš rozhovor není. :-)

Andrea Kerestešová (*1984)

Dětství a dospívání prožila v malé obci Hlinné na Slovensku. Vystudovala obor učitelství pro 1. stupeň ZŠ a obor tvořivá dramatika na Pedagogické fakultě v Trnavě. Po dokončení studia se začala živit jako modelka a objevila se v několika úspěšných reklamách. Známou se stala především díky roli Kláry ve filmu Rafťáci (2005) a roli hlavní ženské hrdinky Evy v seriálu Vyprávěj. Zahrála si i ve videoklipech Terezy Kerndlové, No name, Dana Bárty nebo Pavla Callty.

„Žena by měla mít krásnou duši.“

Říkají Vám lidé často, že jste krásná?
Říká mi to někdy přítel, někdy moji blízcí, někdy se to snažím říct já sama sobě a někdy to napíšou do titulku – „krásná Kerestešová“. Každopádně záleží na tom, o jaké kráse se bavíme.

Co podle Vás dělá ženu krásnou?
Její ženskost, skromnost a sebevědomí zároveň a pokora. Žena je emocionální stvoření, měla by mít krásnou především duši.

A co móda a módní trendy? Má se jimi člověk řídit?
Proč? Protože to někdo napsal do médií? Nebo že to někdo řekl? Jsme svobodní lidé, nikdo by nám neměl diktovat, co máme nosit. Oblečení by mělo vypovídat o daném charakteru, povaze, náladě a osobnosti každého člověka. Módní trendy jsou jen společenskou konvencí.

Která žena Vás v životě nejvíce ovlivnila?
Moje máma. Je to první člověk, kterého jsem poznala. Dala mi život a je se mnou celý život spojená. Máma je vlastně něco jako vaše starší já. Naučila mě všechno, co ví ona, zaslouží si úctu a porozumění. A hlavně vděčnost.

„Byla jsem introvertní dítě.“

Jaké jste měla dětství?
Někdy mě mrzí, že si toho z dětství pamatujeme tak málo. Byla jsem myslím hodně introvertní dítě, které si vytvářelo vlastní světy, když maminka chodila na návštěvy. Byla jsem hodně venku, na vzduchu, cítila jsem se v bezpečí a ještě v sedmnácti jsem si hrávala u potoka na schovávanou s ostatními vrstevníky :-).

Takže jste nezažila bouřlivou pubertu?
Právě že ani moc ne, na mě to přišlo spíš na vysoké škole. Od čtrnácti jsem hrávala v kostele na harmonium, učila jsem se zodpovědnosti. Zatímco ostatní dospávali diskotéky, já jsem v půl šesté vstávala na tři mše. Každopádně, i když jsem v té době z toho nebyla nadšená, dnes jsem za to nesmírně ráda. Naučilo mě to hodně věcí.

Poradíte našim čtenářkám, jak se vyrovnat s přívalem emocí a citů v dospívání?
Mně v tom věku hodně pomáhala samota, když jsem byla ve spleti emocí. Taky jsem psala básně. Tajně :-). A v nich jsem napsala vše, co mě bolelo i těšilo. Duše je velmi křehká a je dobré si už na začátku uvědomit, že skutečně existuje, a tak nějak o ni pečovat, mluvit s ní. Najděte si činnost nebo místo, kde budete jen samy se sebou a přemýšlejte u toho a hlavně se snažte pochopit samy sebe, ne ostatní.

„Zážitky a zkušenosti vám nikdo nevezme.“

Prý ráda cestujete. Na jakou zemi, kterou jste navštívila, vzpomínáte nejraději?
Je jich hodně. Každá země je jiná, nedá se říct, která nejvíc. Afrika je velké poznání. Střední Amerika barevná, mystická, ale i nebezpečná. Čína přísná a gigantická. Indie je hodně zvláštní místo. Je tam cítit něco víc.

Změnilo cestování nějakým způsobem Váš pohled na svět, na život?
Ano. Poznávám tím planetu, na které žijeme. Cestování mě učí pokoře a taky tomu, že ne všechno je stejné. Otevírá mi oči, krásně se mi tam fotí, což mě naplňuje. Pokud budete moci, cestujte, zážitky a zkušenosti vám nikdy nikdo nevezme. Nové šaty ano.

Co kromě cestování Vám přináší radost?
Fotografování. Je to činnost, které bych se chtěla věnovat pořád, ale ještě si to nemůžu dovolit. Miluju koukat se na lidi, pozorovat je a čekat až intuitivně zmáčknu spoušť. Taky strašně ráda spím. Miluju to! A pak ráda dělám různé drobné kutilské práce. Manuální práce mi pomáhá vypnout mozek.

„Buďte na svoji víru hrdí.“

Je o Vás známo, že jste věřící. Co to pro Vás znamená?
Víra, ať je jakákoliv, je obrovská síla, která nám může pomoci dělat velké věci. Pohání věci dopředu, uzdravuje, mění situace. Je ale také velmi křehká, proto si dávejte pozor, v co a jak věříte.

Zažila jste, že se Vám někdo kvůli víře vysmíval?
Ne, nezažila, spíš jen, že mě nechápali, možná byli ironičtí. Ale mně to vždy přišlo výjimečné, že znám něco, co oni ne. Záleží na tom, jak se k tomu postavíte. Buďte na sebe a na svoji víru hrdí. :-)

O čem sní Andrea Kerestešová?
Sním o úžasných věcech. Je jich spousta. Některé sny jsou klišé, některé plné nového poznání a některé jsou úplně obyčejné. Sny ale neříkám nahlas. Až když se k nim přiblížím a začnou se plnit. Miluju aspoň malé tajemství, proto o svých snech nemluvím, jenom si je přeji.

Za odpovědi děkuje Petra

(časopis IN!dívčí svět - červenec 2014)

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.