Koncem měsíce (nebo v příštích letech) tě možná čeká podání přihlášky na střední školu. Jak správně vybrat?

Než se rozhodneš

• Ujasni si, co chceš v životě dělat
• Zkus si na papír vypsat svoje přednosti, schopnosti, vlohy, zájmy, ale i nedostatky a slabá místa.

Promluv si o svých záměrech s nejbližšími

Mohou to být rodiče, příbuzní, kamarádi, učitelé, výchovný poradce; kněz, který tě zná,... Ptej se, co si o tom myslí. Jejich názor může být jiný než tvůj, ale získáš cennou zpětnou vazbu a podněty k dalšímu přemýšlení.

Vytvoř si seznam zajímavých oborů

Vyhledávej obory, které tě nějak oslovily. Dá se postupovat i vylučovací metodou, kdy ze vzdělávacích možností vyřazuješ obory, které tě z nějakého důvodu odrazují, nic ti neříkají nebo je rozhodně odmítáš.

Co bys dělala, kdybys byla…

Pozoruj kolem sebe, kdo co dělá a jestli by tě to bavilo. Přitom si všímej i detailů – pracovního prostředí, pomůcek, způsobu práce a posuzuj, co z toho ti je blízké.

Informuj se o konkrétní škole

Bez informací, co která škola nabízí, to nejde. Najdi si webové stránky nebo se jdi do školy podívat při dnu otevřených dveří. Ptej se na všechno, co tě zajímá.

Zeptej se starších kamarádek

My jsme to v redakci udělaly za tebe a oslovily čtyři dívky z různých typů škol. Oslovené dívky šly na školu z vlastního zájmu, ne proto, že „tam šla půlka třídy“.

• Když tě něco opravdu baví, nenech se odradit řečmi, že tahle škola nebo tohle povolání je horší. Každé povolání je důležité.
• Není škola jako škola – tam, kde je někdo spokojený, jiný se naopak může trápit a nestíhat.

Chtěla bych...

...se stát zdravotní sestrou

Odpovídala Katka:

Proč ses rozhodla pro studium na zdravotnické škole?

Už jako malá jsem se obávala situace, kdy budu muset někomu poskytnout první pomoc a nebudu vědět jak. Navíc mě lákalo pomáhat lidem, kteří jsou kromě nemoci taky smutní a opuštění. Také jsem zvážila možnosti uplatnění v praxi po tomto studiu. Myslím si, že jsou celkem vysoké. A tento obor má i výhodu, že si můžete spoustu zdravotních potíží, ať už svých nebo svých blízkých, buďto vyřešit samy, nebo aspoň víte, jak k léčbě co nejlépe přistupovat.

Z čeho byly přijímací zkoušky?

V době, kdy jsem se hlásila na střední školu, se přijímalo podle průměru ze základní školy. Teď mám informace, že se přijímá na základě výsledků ze scio testů, stejně jako na jiné střední školy. Jak tyto testy probíhají, je popsáno na webu scio.cz.

Bylo studium na „zdravce“ náročné?

Hodně záleží na tom, jaké chce mít student výsledky. Ale bez učení tuto školu nejde zvládnout. Lepší je pravidelné učení, jelikož všechno na sebe navazuje. Když nezvládnu somatologii a nebudu znát, jakým způsobem daný orgán správně funguje, tak nepochopím patologie a následnou léčbu. Navíc v tomto oboru je velké množství cizích názvů, které je třeba si osvojit a používat. Výhodou ale je, že na zdravotnické škole se zaměřují na odborné a maturitní předměty a ty všeobecné jsou probírány buďto v základech, nebo vůbec. To jsem například ocenila já.

Katka vzkazuje: Myslím si, že tento obor je velice krásný a zajímavý. Pokud víš, že chceš být zdravotní setra, a zvažuješ, jestli jít za střední zdravotnickou školu nebo na gymnázium, tak si myslím, že je určitě lepší volbou zvolit přímo střední zdravotnickou školu, kde se 4 roky postupně dostáváš do dané problematiky a na vysoké škole už víš co a jak a není to pro tebe takový šok. Studentky, které na vysokou ve studijním oboru všeobecná sestra přicházející z gymplu to mají o hodně těžší. V každém případě nejkrásnější odměnou ti bude později úsměv a pěkné slovo tebou opečovávaných pacientů. Být zdravotní sestrou je opravdu zajímavé. Při své práci zažiješ spoustu krásných, ale i špatných chvilek, zábavy, adrenalinu, poznáš důkladně vlastní tělo, dozvíš se různé taktiky v péči o zdraví a u lékaře víš, jaká fakta máš podotknout a co je a není důležité. :-)

… být servírkou (prodavačkou, cukrářkou, kuchařkou, kadeřnicí...)

O své zkušenosti se podělila Zuzka:

Proč sis vybrala střední odbornou školu (SOŠ)?

Rozhodla jsem se studovat obor kuchař-číšník. Mám ráda lidi, oslavy a taky ráda jím a vařím. Vím o sobě, že jsem spíš praktický než studijní typ, a tak jsem si řekla, že budu dělat něco, co mě baví.

Připravovala ses na přijímačky nějak speciálně?

Vím, že matika je základ, a tak jsem se ji opravdu drtila. Nakonec u zkoušek nebyla tak potřeba, ale ono se to neztratí. V mém oboru musíte počítat pořád a všechno :-).

Jak bys ohodnotila obtížnost učení na Vaší škole?

Střídala se nám praxe a teorie. Ale nebylo to tak, že bychom se na praxi neučili. Naopak, měli jsme i tam dost učení. Ale bylo to i prakticky ukázané. Pokud žák chce, může si udělat ještě další specializace a být opravdu dobrý. Jezdit na soutěže a tak. Je to o tom, jestli chce.

Zuzka vzkazuje: Jsem číšnice a jsem na to hrdá. Při škole jsem si udělala barmanský kurz a taky jsem se zajímala, jak zdobit stoly na různé příležitosti. Hodně mě to baví a mám radost, že si mě lidé zvou jako „odbornici“ na své oslavy a jiné příležitosti. Chci vzkázat všem, že nezáleží na tom, co děláte, ale jestli to děláte dobře.

… studovat na gymnáziu

Zeptaly jsme se Klárky:

Proč ses rozhodla pro studium na gymnáziu?

Protože mě hodně bavil dějepis a žádná škola se zaměřením na historii (kromě vysoké) není. Tak jsem si řekla, že aspoň získám všeobecný přehled a navíc byl gympl blízko mého bydliště.

Byly přijímací zkoušky těžké?

Když jsem se na gymnázium hlásila já, přijímací zkoušky se nekonaly, brali nás podle průměru. Myslím ale, že teď jsou všeobecného rázu.

Musela ses na gymplu učit často a pravidelně?

Záleželo jak do kterého předmětu. V těch, co mě bavily (v mém případě dějepis nebo zeměpis), stačilo si před hodinou přečíst, co jsme minule dělali, kdyby mě náhodou pan profesor „vytasil“. Do jazyků a chemie nebo biologie jsem se na učení musela někdy mrknout i doma. Záleží na tom, jakou má kdo paměť a co jej baví.

Klárka vzkazuje: Užijte si krásná studentská léta na své vysněné škole. Gympl je správná škola pro ty, co si chtějí ještě čtyři roky počkat, než se rozhodnou, co dál. :-)

… být učitelkou v mateřské školce

Odpovídala Olga:

Vybrala sis studium na střední pedagogické škole. Proč?

Hlavně proto, že mě vždy naplňoval čas strávený s dětmi. Dalším „lákadlem“ přihlásit se na tuto školu byl fakt, že se zde už od prvního ročníku vyučovaly předměty psychologie a pedagogika. Mým velkým snem bylo v té době stát se dětskou psycholožkou a zabývat se touto tematikou. Z toho důvodu se pro mě SPgŠ stala první volbou.

Jak probíhaly přijímací zkoušky?

Přijímací zkoušky probíhaly celý den od rána do pozdního odpoledne. Skládaly se z českého jazyka, testu všeobecných znalostí a talentových zkoušek z hudební výchovy, výtvarné výchovy, tělesné výchovy a jazykového projevu.

Připravovala ses na ně nějak speciálně?

Vědomostně jsem se nijak nepřipravovala, ale na talentové zkoušky jsem se připravovala snad půl roku dopředu, a to za pomoci a vedení učitelů ZŠ.

Musela ses učit spíš výjimečně, nebo naopak často a pravidelně?

Spíše bych řekla, že výjimečně jsem měla volno než učení. Studium bylo náročné, a to nejen na přípravu, ale i na čas. Kromě běžných předmětů, které byly srovnatelné s ostatními středními školami, jsme měli předměty, na které se muselo připravovat několik hodin, např. hraní na hudební nástroje, vypracovávání pedagogických deníků, tvorba zásobníků metodik her, písní a cviků pro děti atd. Shrnula bych to tak, že studium a příprava do školy byla náročná, avšak zato zajímavá a rozmanitá.

Olga vzkazuje: Studium a práce s dětmi je krásná. Děti mají nekonečnou fantazii, energii a nadšení pro cokoliv zajímavého. A právě ten upřímný úsměv a radost, kterým člověka obohacují, je k nezaplacení.

S využitím materiálů z webu www.infoabsolvent.cz zpracovala Petra

(časopis IN!dívčí svět)

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.