Zase jdu pozdě! Kam jsem ty papíry dala? Nestihnu napsat seminárku! Vypadám hrozně! Ve škole se mi posmívají. Máte v hlavě někdy také takové myšlenky a je vám u toho úplně "ouzko"? Může to být známkou stresu.

V pravěku

Už v době kamenné bylo naše tělo, vzhledem k rizikům, která představovali mamuti a podobná roztomilá zvířátka :), stvořeno tak, že se při nadměrné tělesné či duševní zátěži tvoří adrenalin a ten nám velí se bránit či utéct. Takový pračlověk si užil při lovu zvýšeného adrenalinu jistě dost. Pak si ale zalezl do jeskyně a v poklidu konzumoval místní speciality. Do té dody, než se jiná tlupa rozhodla, že se "s nimi" o mamuta rozdělí… Pak bylo po klidu. :-)

V jednadvacátém století

Do školy, do práce, na trénink musíme. Je to jistý boj. Vyvolává v nás napětí i stres. Musíme překonávat různé situace. Pak ale přijdeme domů a… Neodpočíváme jako pračlověk, ale učíme se na písemky, řešíme rodiče a kámoše a někteří z nás si sednou k počítači a pustí si hru. Samozřejmě plnou napětí a nebezpečí. A je po klidu. :-)

Je príma, že se stresujeme

Stres na nás může působit i kladně – v případě, kdy vystupňuje naši kreativitu, odvahu a chuť žít. Může nás varovat, abychom nejednali proti svému svědomí. Dát podnět k napravení chyby, ke změně zlozvyku, může nás „vyhecovat“ k akci. Vzpomeň si třeba na slohovku na poslední chvíli, super výkon při zápase, nebo pomoc kámošce, když si zlomila nohu na sjezdovce.

Všeho moc škodí!

Podle závažnosti "hrozby" je reakce buď mírná (třese se hlas, potí se dlaně), nebo prudká (stáhnou se svaly, lapáme po dechu, panikaříme). Dlouhodobý stres má neblahé účinky na naše zdraví. Může nás bolet hlava, můžeme mít obavy z neznámého, nebo naopak, může vést k chronické zuřivosti.

Kdy zažíváme stres

• při citovém vypětí jako je zklamání, šikana a posměch, zamilovanost, znásilnění, úmrtí blízkého...
• když zažíváme novou životní situaci – maturita, přijímací zkoušky, taneční...

Zeptali jsme se odborníka

Jak máme předcházet stresu?

Dobře se připravit na situace, které mohou být stresové – nástup na novou školu, do zaměstnání, komunikace s neznámou či nepříjemnou osobou. Příprava spočívá v tom, že věci a osoby více poznám – najdu si o nich co nejvíce informací (např. na internetu). Poučit se z předešlých stresových situací.

Jak se stresu zbavit?

Snižovat míru stresu pomáhá cvičení, sport, mluvení s druhým člověkem, rozebrání situace. Obecně "proti" stresu nelze udělat něco, aby nebyl. Naopak může být takovým spouštěčem, který pomůže člověka aktivovat – stres může být tedy i pozitivně vnímán. Ze začátku je dobrý i "trenér" – např. rodič, který poradí, jak se stresem pracovat – předcházet mu, či jak stresující situaci vyřešit.

Je stres opravdu "hnací motor"?

Pro někoho může být motorem, pro někoho ne. Záleží na povaze člověka a na tom, jak je dítě ve svém dětství učeno se stresem pracovat. Čili nebát se ho, neobcházet ho, udělat maximum pro konkrétní práci a pak si užít radost z udělaného, přijmout ocenění... 
Odpovídala PhDr. Ilona Špaňhelová

Anketa - Jak zvládáš stres ty?

Kdy zažíváš stres?

Zdenča: Třeba před písemkou ve škole.
Deniska: Stres zažívam, keď som v situácii, ktorá je pre mňa nová.
Janča: Když mám předstoupit před neznámé lidi a něco jim povídat – např. moderování.
Mili: Když musím někam, kde to neznám.

Čím se projevuje?

Zdenča: Jsem nervózní, nabroušená, jedovatá, někdy mě i bolí břicho.
Deniska: Som nesvoja, nič nerozprávam a neviem sa na nič sústrediť.
Janča: Jsem sice dost upovídaná, ale najednou řeknu sotva větu, která málokdy dává smysl.
Mili: Potí se mi ruce, klepe se mi hlas, zčervenám.

Jak se proti němu bráníš?

Zdenča: Snažím se ho odbourat – zanadávat a pobrečet si tam, kde mě nikdo neslyší a nevidí. Stresu ze školy se nebráním – bez něj bych u učení nevydržela – je to žádaný stres.
Deniska: Špeciálne sa nebránim, vždy si opakujem: "to zvládneš". Veď aj tak je na tom Najvyššom ako to dopadne,vždy to dopadne rovnako či som v strese alebo nie.
Janča: Kamarád mi jednou řekl, ať si představím, že ti lidé mě rádi poslouchají a mají mě rádi. A ono to funguje!
Mili: Zkouším zhluboka dýchat, snažím se usmívat. Je fajn, když mám u sebe třeba klíčenku s plyšákem. To si s ním hraju. Uklidňuje mě to.

Redakce (časopis IN! dívčí svět)

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.