Předplatné časopisu
tel.: 480 023 408-9, 775 598 604
mail: objednavky@in.cz, info.in.cz

Táborové zážitky

V dubnu jste nám v rámci soutěže psaly o vašich prázdninových zážitcích. Některé postupně vybíráme. Ty dnešní jsou táborové:)...

Super tábor

Asi nejraději si vždy vzpomenu na letní prázdniny roku 2015. Začala jsem více "pronikat" do společnosti, poznala jsem hafo nových lidí a ty zážitky!
Kdy se mi poštěstilo jít normálně oblečená potokem a pak narazit na místo, kde nestačím a musím nečekaně plavat a pak úplně mokrá vylézt a běžet dál, jíst k snídani rýži rukama a půjčit si v té zimě (18 stupňů) zálesácký kabát od vedoucího? A nakonec sníst kvůli hladu po všech těch dalších zážitcích čtyři úplně suché chleby?
Nebo ten okamžik, když jsme lezli kanálem Motolského potoka až k jeho ústí do Vltavy? Pak musel jeden z nás vyplavat na nábřeží a půjčit si tažné lano, abychom my holky mohly po něm jakžtakž nenamočené vyšplhat na břeh Vltavy mezi Jiráskovým a Palackého mostem? Ten chlápek, co nám lano nakonec půjčil, se musel jistě moooc divit, kdo to leze z útrob země  :-D
To všechno a ještě mnohem víc se mi stalo s rovery. Mezi ně jsem nedávno přišla. Nejsou to jediné zážitky, ale ještě dnes si z nich s úsměvem vybavím skoro každý detail a jsem šťastná!!! Anežka

 

Tábor, na který nikdy nezapomenu

Milý IN!, ptáte se, na jaké prázdniny nejraději vzpomínám. Je to těžká otázka, protože všechny prázdniny jsou super! =D Ale přesto jsou tu jedny prázdniny na které moc ráda vzpomínám. Jsou to velké prázdniny loňského roku.

Přemluvila jsem rodiče a s mojí mladší sestrou jsme se přihlásily na týdenní akci, kterou pořádal kněz z naší farnosti a můj dobrý kamarád. Byla to tam zábava! A moc mne tato akce obohatila jak z pohledu křesťanského, tak i z běžného života. Každý den byla mše svatá, hry, ale i práce ( to byste nevěřily, jak je veselé učit třináctiletého kamaráda vytírat podlahu:-P)...

Asi nejkrásnější byl den, kdy se vedoucí za každého z nás modlili a prosili o dar Ducha svatého. Kněz seděl před oltářem a hrál na kytaru. Na ten pohled se nedá zapomenout! Díky Pane! Ten den jsem si řekla, že se konečně překonám a zvládnu to! Co?? Co chceš překonat, se ptáte? Tu akci pořádal kněz, který mi moc pomohl, jak ve víře (Než jsem ho poznala, šla jsem do kostela asi naposledy před 2 měsíci. Teď není neděle, kdy bych vynechala mši svatou a jsem za to moc ráda!) tak i jinak. Psychycky. Já jsem mu chtěla moc poděkovat a obejmout ho. Už asi půl roku... Hrozně jsem se bála, že se kněží nesmějí objímat. Nevím proč, ale on pak někoho ze srandy objal a já věděla, že smím. Nakonec jsem ho požádala, jestli bych s ním mohla chvilku mluvit..."Tak co se děje, Růženko?" "Co mám dělat, když chci někomu poděkovat a k tomu ho obejmout?" Začal mi to moc krásně vysvětlovat a když skončil.  já mu řekla díky a objala jsem ho. Když něco dlouho chcete a pak to dokážete, je to jako když Vás obejme sám Pán v Eucharistii!   Prostě nezapomenutelný pocit... Růženka

 

Nejúžasnější prázdniny?

Trošku přemýšlím, protože na všechny prázdniny ráda vzpomínám :). Ale úplně NEJ, NEJ, NEJ jsem si užila na církevním táboře Littneru. Všechno to začalo tím, že jsme si rozhodli pořídit kozu :). Jeli jsme proto ke známým, kteří je chovají, a tam jsem potkala mé úžasné spolubydlící.

Na Littner jsem se strááášně těšila a nezklamal. Akorát přivítání bylo takové netradiční. Vyskočily jsme s kamarádkou z auta a uslyšely část rozhovoru: „Já je fakt poženu až na slovenský hranice, krávy jedny pitomý!“

Trošičku jsme znejistěly, ale příčinou nakonec byly fakt krávy, které zničily elektrický ohradník.

Ale jinak byl Littner opravdu fantastický a byli tam úžasní lidé. Taky jsem tam prožila silný duchovní zážitek s Bohem a jedna jediná věta mě opravdu velmi povzbudila: „Já na tebe nezapomenu. Hle vyryl jsem si tě do dlaní…“ Klára

 

A jeden od naší slovenské čtenářky

Volám sa Terka a mám 12 rokov.Veľmi rada chodím s mojou kamarátkou Bejkou na tábor letný tábor do Skleného neďaleko Handlovej,mestu na Slovensku.Je to kresťanský tábor do ktorého chodím už od 9-tich rokov´. Do 10-tich rokov som chodila do detskej skupinky na tento tábor,ale potom už od 11-stich rokov som začala chodiť do skupinky tenegeerov.Bolo to pre mňa ale aj pre moju kamarátku Bejku niečo nové.Veľmi sme sa tešili na nových animátorov ale aj na nových kamarátov.Ale zároveň sme sa aj trochu báli,pretože sme tam boli najmladší,väčšinou tam boli deti asi tak 13-15 rokov starí.Ale tento rok bol veľmi výnimočný,pretože išla s nami na tábor aj naša kamarátka Katka.Myslela som si že tento rok bude pre toto niečim iný-lepší-tešila som sa na to, ako budeme spolu na izbe a aj v tom istom týme.Keď sme tam však prišli, a pozrela som sa do papiera na ktorom boli rozpísané tými, zistila som, že Bejka a Katka sú spolu v jednom týme ale videla som aj že ja som v inom týme ako moje dve kamarátky.Snažila som sa presvedčiť vedúcu tábora aby ma premiestnila do toho týmu,kde sú aj moje kamarátky.Ale ona ma stále ignorovala, myslela som si že ma aspoň moje kamarátky podporia, ale im to bolo zjavne jedno asi boli rady že som s nimi nebola v týme.Na koniec som to nechala tak, a povedala som si že poznám pár dievčat v mojom týme a že nemusím byť len s jednými kamarátkami.Neskôr si ma ale ešte Bejka s Katkou doberali a provokovali že aké majú ony v týme cool baby a akých pekných chalanov.Vtedy mi to začalo vadiť, a rozhodla som sa že budem bojovať ako súper.Po večernom programe sme sa pripravili do postele a išli sme spať.Na druhý deň po raňajkách a po osobnej modlitbe sme sa mali zbližovať s našimi kamarátmi v týmoch.Zistila som, že v našom týme sú veľmi milí ľudia ktorý vždy pomôžu keď potrebuješ.A chalani nie sú ten typ ktorý sa hrajú na fešáčikov a robia sa dôležitými, ale sú to chalani milí a úprimný.Celí čas až do skončenia tábora som sledovala ako sa v našom tíme správame.Každý sa s každým bavil, bolo to neuveriteľné.V takomto tíme som bola prvý krát.Ale tiež som si všímala aj tím v ktorom boli moje dve kamarátky.Všimla som si že aký sú nejednotný a vytvárajú si samostatné skupinky kamarátstiev.Nevedeli sa zhodnúť na jedinej veci.Neskôr- na konci tábora- bolo vyhodnotenie ktorí tím bol najlepší a ktorí tím tento tábor vyhrá.Hneť ako vyslovili náš názov tímu vedela som, že Pán mal pre mňa takýto plán.Na začiatku tábora mi zobral úplne všetko ale vymenil to za niečo viac.Bolo to úžasné.Boh mal pre mňa extra plán.Prevzali sme si ceny a neskôr prišli aj moje dve kamarátky a povedali-Mysleli sme si že to vyhráme my, ale keď sme videli aký sme nejednotný a že sme ku tebe na začiatku tábor neboli férové a namyslené, museli sme si priznať že ste lepší, a chceme sa ti za to ospravedlniť, prepáč.Myslela som si že sa mi vážne sníva.Boh mi dal ešte viac než som čakala dal mi veľké veci.Som veľmi vďačná Bohu,za to,čo pre mňa urobil. Terka


 

Autor fotografie:  


Sdílet na:

 
 
 

Vydavatelství IN s.r.o.
Horní náměstí 12, 466 01 Jablonec nad Nisou

objednávky:
tel.: 480 023 408-9, 775 598 604
mail: objednavky@in.cz

redakce:
Purkyňova 5, 772 00 Olomouc

tel.: 775 598 603
mail: redakce@in.cz