Já to nedám, honí se mi hlavou. Tohle přece nikdy nemůžu zvládnout! Znáte to taky? Je jedno, jestli je to zkouška ve škole, návštěva zubaře, usmíření se s kamarádkou, pracovní pohovor kvůli brigádě, nebo nějaká jiná věc, které se bojíme. Občas jsme prostě v životě postaveni před situace, které jsou nám nepříjemné, a máme strach, že je nezvládneme…

Když nás čeká nějaká zkouška ve škole nebo v životě, máme především strach z toho, že je to něco neznámého. Jaká ta zkouška, písemka bude? Bude pan profesor zlý a přísný? A co zubařka? Zase bude vrtat? Nebo rovnou trhat?

Bojíme se věcí, které neznáme a když nevíme, co nás čeká. To je úplně přirozené, akorát ta nejistota je hrozná. Nevím, jak to máte vy, ale ze mě se v takových chvílích stává úplná světice a modlím se tak intenzivně jako nikdy, protože potřebuju vědět, že na to nejsem sama. Že ať mě čeká malá nebo velká překážka, vždycky se mnou bude Bůh.

Když nevíme, co nás čeká, máme tendenci vymýšlet a děsit se těch nejhorších možných scénářů. Já osobně jsem mistr světa na vymýšlení toho, co všechno se může pokazit. Důležité je pro nadcházející zkoušky udělat maximum a připravit se, co nejvíc to jde. To znamená, že na zkoušky a písemky se učím a nesedím u počítače, že si vzorně a poctivě čistím zuby… Atd.

Pak už se stačí svěřit do Božích rukou a se vztyčenou hlavou se postavit nepříjemným situacím.

A ono nic nakonec není tak zlé, jak to vypadá na první pohled. Už jsem se několikrát sama přesvědčila o tom, že věci a situace, které se zdály být opravdu nepřekonatelné, byly nakonec úplně v pohodě. Pan profesor nedělal podrazy a byl opravdu trpělivý, když ze mě tahal odpovědi. Paní zubařka mi v klidu vysvětlila, co mi bude dělat a pořád se ptala, jestli to nebolí…

Redaktorka Martina, která minulý týden státnicovala a tenhle byla u zubaře, takže ví, o čem mluví.

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.