Mám podzim hrozně ráda. Vždycky se těším, až se všechno zbarví do oranžova, začne padat listí a já si budu užívat chladná rána a poslední teplé odpolední paprsky. Jenže letošní podzim se, alespoň u nás, nevyvedl zrovna podle mých pohádkových představ.

Už od září byl podzim takový propršený, zatažený a vůbec ne barevný tak, jak jsem si přála. Navíc byla i docela velká zima po celý den, tudíž jsem já, člověk, co má hrozně rád teplo, docela mrzla. A to byl problém, protože moje letně-podzimní větrová bunda nebyla připravená na takovou zimu a nepomohl mi ani huňatý svetr. Na druhou stranu zase nebyla taková zima, abych vytáhla ze skříně zimní kabát.

Tento rok jsem tedy přípravu na podzim, moje oblíbené roční období, moc nezvládla, takže jsem vyrazila nakupovat. Přece nebudu mrznout a riskovat, že budu nemocná. Vybrat si pěknou, teplou bundu za přijatelnou cenu se mi tentokrát podařilo velmi rychle bez větších zmatků. Byla jsem spokojená, že má bunda kožíšek okolo krku a moji oblíbenou vínovou barvu.

Vyzbrojená novou bundou jsem pak ráno vyrazila do školy. Bylo chladno a já jsem si nemohla vynachválit to, jaké je mi krásné teplo. Během dopoledne však po několika týdnech konečně vysvitlo sluníčko a vyjasnila se obloha. Když jsem pak šla ze školy, bylo mi v mé úžasné nové bundě vedro. To jsem přesně mohla čekat! Ale nechám si ji připravenou v pohotovosti, kdyby se zase ochladilo:). redaktorka Martina

Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.