Předplatné časopisu
tel.: 480 023 408-9, 775 598 604
mail: objednavky@in.cz, info.in.cz

Víkendové čtení: Milujeme zvířátka

Když jsem si připravovala tento článek a šmejdila, co je kde zajímavého o zvířatech, koukám, že asi místo psaní půjdu do kina. Našla jsem totiž úžasnou upoutávku na film Tajný život mazlíčků a zjišťuji, že se to prostě musí vidět.

Mám ráda zvířata a nejvíc ze všeho mám ráda smích. Zdá se, že po tomto filmu budu mít bránici pěkně posílenou.

Vzpomínám, že minulé léto jsme se taky pěkně procvičili... 

Sice ne bránici, ale lezení po stromech. Chápu, že si říkáte, že na tom nic není, ale když jste na návštěvě, máte letní šatičky, upravené nehty, podpatky, a do toho všeho vám uteče chameleon… Je podobně rychlý jako želva, když to nečekáte :-).  Dělá jako že nic, koulí očima na všechny strany a nakonec ffrrnnkk a je fuč. Zapomněla jsem říct, že jsme byli na zahradě, takže všude zeleno a stromy a keře. Nejprve byla vyhlášená Pátrací akce. Po dlouhém hledání jsme ho našli na stromě. Poté byla vyhlášena akce Stopovací. Mladá višeň se prohýbala pod stopařem a záchranářem v jedné osobě, ale chameleon se rozhodl, nevzdat se bez boje. Vylez na tu nejtenčí a nejvyšší větev a nenápadně čekal. Napětí sílilo s každým krokem, kterým se záchranář blížil ke zvířeti a zároveň k bodu zlomu. Což bylo u tenkých větví v podstatě hra na jistotu. Největší tragédie nastala, když záchranář i chameleon byli na stejné větvi, ale rozhodně ne stejně úspěšní. Skóre 5:2 pro chameleona vypovídá za vše. Chameleon se totiž drží větve pěti body, kdežto člověk jen dvěma. A když chce cokoliv uchopit, jeho pravděpodobnost pádu se zvyšuje o 50%. Byla tedy vyhlášena třetí a poslední akce, a to Záchranná, ve které se stejnou měrou podíleli všichni přihlížející, tedy i já a moje podpatky. Nakonec vše dobře dopadlo. Zachránce byl zachráněn a chameleonovi jsme přestřihli větev a byl dole na to šup.

Každý máme doma nějakého mazlíčka, šupinatého, chlupatého, opeřeného, nebo lysého. A kdo ne, tak alespoň plyšového. Prostě bez mazlíčků se nedá žít.

A jak jsou na tom naše redaktorky?

Nejmazlíčkovatějším mazlíčkem byl pro mě dnes už zesnulý pejsek Roneček - labradorský retrívr. Dostala jsem ho, když mi bylo 7 a byl mi nejlepším kamarádem 14 roků. Helča

Naši dva mazlové se jmenují Beneček a Fanoušek a jedná se o chlupaté hafany. Větší hlídač Fanoušek běhá kolem domu a jezevčík Ben je tak trošku jako další dítě našich rodičů - šíleně rozmazlený. Raději než kočky mám právě psy, se kterými si můžu čas aktivně užít třeba na nějaké procházce nebo jen tak na zahradě. Ilča

Moje zvířata se řadí do kategorie neživých mazlíčků. Mám akorát plyšového králíka doma a ovci (taky plyšovou) na kolejích. Jsou to takoví moji mazlové, kteří mi pomáhají usnout a těší mě, když jsem smutná. Bětka

Doma mam rybičky, tři africké šneky a jednu nádhernou činčilu. Proč? Protože je bráška chtěl, ale nakonec se o ně starám já. Venku máme dva psy na hlídání a ještě taky králíkárnu plnou králíků, o které se už naštěstí stará brácha sám. Ale já bych hrozně moc chtěla suchozemskou želvu. Marťa

A jak jste na tom vy? Napište do diskusí, co všechno se svými mazlíčky zažíváte. Třeba jestli si hrajete na schovávanou a tak… :-)

Majka St a chameleon

Autor fotografie:  


Sdílet na:

 
 
 

Vydavatelství IN s.r.o.
Horní náměstí 12, 466 01 Jablonec nad Nisou

objednávky:
tel.: 480 023 408-9, 775 598 604
mail: objednavky@in.cz

redakce:
Purkyňova 5, 772 00 Olomouc

tel.: 775 598 603
mail: redakce@in.cz