Všichni pořád říkají, jak moc mají rádi nakupování. Já popravdě moc ne. Nejspíš proto, že se mi vždycky přihodí něco nepříjemného. Tentokrát jsem měla slevu 20% při nákupu nad 700 Kč v jednom nejmenovaném obchodním řetězci, kde si vždycky kupuju džíny, a teď se mi tam líbily i tenisky. Tenisky jsem na jaro potřebovala a kalhoty by se mi taky hodily, takže jsem vyrazila celá natěšená na nákupy.

Změna stylu oblékání

Procházela jsem se po obchodě, všude byla spousta lidí, jako by se celé město rozhodlo jít nakupovat zrovna toto odpoledne. Měla jsem chuť vzít si džíny jako vždycky, tenisky a zmizet. Jenže jsem tam našla naprosto úžasné barevné kalhoty a řekla jsem si, že je čas vyjet ze zajetých kolejí a pořídit si něco trochu odvážnějšího. Plán s barevnými kalhoty nicméně zkrachoval, protože neměli moji velikost.

Nevzdávala jsem se a myšlenka, že si koupím jiné kalhoty než džíny, se mi hrozně zalíbila a já nadšeně prohledávala stojany s oblečením. Nic, co by mě zaujalo, jsem však nenašla a tak jsem ještě zkusila zabrousit do pánské módy. Za zkoušku nic nedám, že? Tak jsem vyzkoušela asi desatery kalhoty a nakonec stejně dospěla k názoru, že pánské kalhoty fakt ne.

Vzala jsem si tedy džíny jako vždy, tenisky, tričko a úžasnou košili a v tu chvíli jsem zjistila, že moje slevová poukázka se nevztahuje na již zlevněné zboží. Zděšeně jsem prohlížela cenovky a zjistila, že džíny i košile už ve slevě jsou, takže jsem je vrátila. Košili jsem až tak nutně nepotřebovala a po kalhotách jsem se rozhodla podívat někde jinde (a trošičku přece jen pozměnit svůj styl oblékání).

Od kalhot k plavkám

Teď nastal problém, protože mi v ruce zůstaly tenisky a tričko a součet jejich cen nedosahoval částky, při které bych dostala slevu. Znovu jsem tedy začala chodit po obchodě a hledat něco, co bych si mohla koupit, abych uplatnila tu dvacetiprocentní slevu. Mohla jsem si vzít další trička, ale přišel nápad koupit si plavky, protože ty se přece v létě budou hodit. Po dlouhých útrapách jsem našla svoji velikost, vyzkoušela a zamířila stát frontu k pokladně.

Jak jsem tak stála ve frontě, prohlížela jsem si svoji poukázku a zjistila, že moje sleva platí až příští týden. Zklamaně jsem tedy opustila svoje místo ve frontě, vrátila plavky a tričko na stojany a znovu jsem se do fronty postavila jenom s teniskami. Ty jsem totiž jako jedinou věc doopravdy potřebovala.

A poučení pro příště, až si půjdu zase zkusit koupit kalhoty?

Pokud se snažím koupit si něco, co normálně nenosím, musím vzít si sebou kamarádku (nebo mamku), protože mi při zkoušení chyběl poradce. Nesmím se nenechat nachytat nápisem „sleva“. A hlavně nemusím nutně nakupovat jenom se slevou, ale raději bych měla občas investovat do něčeho pěkného a kvalitního, co mi sluší.

redaktorka Martina